Fandíme rodině | Centrum pro rodinu a sociální péči z. s.


Hlavní navigace

FB

A
A
A

-

English

Nacházíte se zde: www.prorodiny.cz » Publicita » Týdny pro rodinu 2020 » Den sedmý - 15.5.2020

Den sedmý - 15.5.2020

Už jsme toho dost vyzkoušeli. V posledním cvičení využijeme opět potenciálu obou mozkových hemisfér k procvičení slovní zásoby. Vyluštíme si recept plný přesmyček, ve kterém se nám zpřeházelo pořadí písmenek. Uspořádáte - li písmenka správně, získáte řešení - návod, ingredience a jejich použití na recept podle Guy Gilberta.

Jak na přesmyčky – začneme u názvu společně:
Rcepet, kaj vřuait „uchtonu“ dinrou = Recept, jak uvařit „chutnou“ rodinu.
Pomůcka - velké písmeno na počátku věty je vždy správně, spojka „a“ zůstala beze změn ☺, můžete začít od kratších slov.

Podánář orepc povdavoér skylá; dohně oucháslínína a zěnímorupo, lusnáš cepro tyocho, chanímás s prá mygra stinímro a lidku.
Pedřitje čikomal vnopites, tajněde chotru bodré lůve.
Oteňokeř nmořístotíp a mínístopřu, bestya chavilazo robudo uťch pyvrad.
Ořeznítěd egistiokcé hytou, roznežánitsov a těvlireptosn.
Nteche pusrotzit vous chýup a šenolufa sčaněstobost.
Nějdeta ev chsýv sobácház árp zenkr loznemné ryví a dějane zbe dnímekpo.
Vnošech ahtěob parazteš ohuně.
Nteech plytuov an vrchop syku říoststicnv a dlesníí.
Pjedteři adolig, žúslnotsu, hodvně čosanaanvé ídky, zištneén rodíaván bese.
Netech oulohd sutid v listitěprvo.
Pdře dívánápom fobumjtela dostiar, a kudpo ožnom, kýmlev tebdlimínom šedmínan.
Deňtolp enkolusk umohru a etískáz tuchoun orudni.
Mulicíji čedior, obvodnés tymkopo lnép tisroda, měníoprozu ezmi mševi.


Správné řešení:

Recept, jak uvařit „chutnou“ rodinu
Pořádná porce opravdové lásky, hodně naslouchání a porozumění,
slušná porce ochoty, smíchaná s pár gramy mírnosti a klidu.
Přidejte maličko pevnosti, najděte trochu dobré vůle.
Okořeňte přítomností a upřímností, abyste zachovali dobrou chuť pravdy.
Odřízněte egoistické touhy, nerozvážnosti a netrpělivost.
Nechte rozpustit svou pýchu a falešnou soběstačnost.
Najděte ve svých zásobách pár zrnek nezlomné víry a naděje bez podmínek.
Všechno bohatě zaprašte něhou.
Nechte vyplout na povrch kusy vstřícnosti a sdílení.
Přidejte dialog, úslužnost, vhodně načasované díky, nezištné darování sebe.
Nechte dlouho dusit v trpělivosti.
Před podáváním oflambujte radostí, a pokud možno, velkým modlitebním nadšením.
Doplňte sklenkou humoru a získáte chutnou rodinu.
Milující rodiče, svobodné potomky plné radosti, porozumění mezi všemi.

Guy Gilbert, Partnerství, V srdci vztahu (str. 30).


 


Píšu, co se mi poslední týdny honí hlavou, když je stále dokola slyšet o naléhavé nutnosti vrátit se ‚k normálu‘. A dnes mě v tom přemítání zaujalo povzbuzení sv. Petra Chryzologa (celé to je v dnešní Liturgii hodin ve druhém čtení):

„Buď Boží obětí i obětníkem. Pojďte tedy, vraťte se…
Pro Boží milosrdenství vás vybízím, říká apoštol, přinášejte sami sebe v oběť živou"
(Křesťan) nepotřebuje hledat jinde, co by mohl Bohu obětovat, ale nosí s sebou a v sobě, co má za sebe přinášet Bohu jako oběť“.

Představte si:

  • taťka se raduje z dětí a z manželky více než z dobrého zaměstnání a z hezké výplaty, a přitom dělá všechno pro to, aby v něm měli zázemí na tomto světě i na cestě k Božímu království
  • že manželčinu radost prožívá víc než dovolenou na Jadranu, nebo že se to auto podařilo spravit
  • že právě tak se rve za smysluplnost života svých dětí a za jejich vztah k Bohu a za zásady Božího království u nich doma a je mu to očividně víc než nová motorka, nebo aby bylo ‚po jeho‘, jak stráví nedělní odpoledne
  • že hodnotu našeho počatého děcka bere tak významně, a tak osobně jako hodnotu a důležitost svou a své manželky
  • že pro „jeho nevěstu z mládí“ je manželova upřímná radost a povzbuzení pro něj víc než 371 díl ‚jejího‘ seriálu
  • že když se ji ho podaří povzbudit a rozradostnit, prožívá to vděčněji než ‚pokec‘ s kamarádkami, nebo prestiž v novém zaměstnání, nebo to, kdo dnes umyje nádobí nebo vyzvedne děti ze školky.
  • že život za pár let s Pánem Ježíšem a se svými blízkými na věčnosti a v zodpovědnosti za stvoření berou tak samozřejmě, jako že zatím máme každý den přístup k vodě a ke snídani a k obědu a ke kávě a k mobilu a…  
  • a tak se společně upřímně ‚dřou‘ o naplnění smyslu života, i když si vždy v tom navzájem nerozumí, a to je jim líto, ale Boží přátelství je jim největším pokladem, třebaže jakoby „skrytým na poli“

Nebyl by to návrat k normálnímu životu člověka?

Anebo to někdo vnímá jako nějaký fundamentalismus, který se do dneška nehodí?

Jako nějaký náboženský radikalismus, který je spíše k smíchu nebo politování, nebo jako filozofování tak akorát do kostela? Je to možné. Skutečných křesťanů vždycky bude jen jako soli v polévce a kvasu v těstě na chleba – on se každý zařadí sám. Tak jak tak v tom chlebě stvoření něčím jsem a budu a dál až tak snadno nebude možné hned rozpoznat pšenici od koukole, natož je navzájem během života na zemi oddělit. Tak jako tam dál bude Ďábel i můj kamarád Anděl strážný.

Toto všechno může být jakýmsi popisem, ale jen něco je normální a cosi, na rozdíl od normálního, je pouze obvyklé a běžné a jen v uvozovkách ‚normální‘.

  • a kdosi si nenechá vzít půlhodinku ráno nebo večer, aby si v tichu srdečně pokecal s Pánem Ježíšem
  • a touží k Němu být všímavý, aby se Mu klaněl a byl k Němu během dne citlivý a vnímavý a měl tisíc důvodů Ho večer s manželkou a s dětmi chválit a vzdávat mu díky
  • a nechce, aby sklouznul do postoje, že by Mu mělo stačit, když v tramvaji jako malý puberťáček cosi pobožného oddrnčí, ‚bo není čas‘ a pak v neděli se zbožným výrazem vleze do kostela

A něco z toho je normální a něco z toho je zaužívané a obvyklé.

„To je opravdu podivuhodná oběť.
Bratři, tato oběť má vzor v oběti Kristově…
Vybízím vás, bratři, pro Boží milosrdenství: přinášejte sami sebe jako oběť živou a svatou.
Dary ani oběti jsi, Bože, nechtěl, ale připravils mi tělo. 
Buď tedy, člověče, vskutku Boží obětí i Božím obětníkem.
     
Nepromarni to, co ti dala a svěřila božská moc. Přioděj se rouchem svatosti, opásej pásem čistoty. Pokrývkou tvé hlavy ať je Kristus. Kříž ať stále spočívá na hradbě tvého čela.
Na srdce si polož posvátnou pečeť Boží pravdy. Stále zapaluj vonné kadidlo modlitby.
Chop se meče Ducha. A postav oltář svého srdce.
Tak s důvěrou v Boha připrav své tělo k oběti.
Bůh hledá víru, nikoli smrt. Žízní po modlitbě, nikoli po krvi.“
(možná jen tak pobožně ‚kecá‘ ten ‚svatéj‘ Chryzolog – ale jestli ne, pak je to citlivé a vážné jako krev). 

Přeji Vám pokojnou cestu k Božímu království. Petr ***



Domů | Kontaktujte nás | Registrace | Prohlášení o přístupnosti | Mapa webu | Textová verze